Lidé už dávno před starověkem přišli na chuť hroznům. A tak zkoušeli a testovali, co všechno z nich mohou připravit. Snad tím nejchutnějším produktem se stalo víno, které je neodmyslitelně spojováno se vznikem civilizace. Pro staré Egypťany bylo víno darem od boha Osirisa, který se podobně jako bájný fénix zrodil ze svého popela. Toto přirovnání připomíná i samotné hrozny, které se každý rok znovu zrodí.
Ve vyspělých starověkých zemích bylo víno jednou ze základních životních potřeb a žádná významná či méně významná událost se bez něj neobešla. Svědčí o tom i bůh řeckého panteonu Dionýsos, který je bohem vína, nevázanosti a je jakýmsi symbolem pro spontánnost. Historické záznamy o vinohradnictví se dochovaly například i v Homérově eposu Iliada.
Pojmenování víno pochází z gruzínského gvino. Nejstarším nálezem vína je íránský džbán, ve kterém se na dně objevila žlutá tekutina. Po rozborech se zjistilo, že obsahuje kyselinu vinnou a látky, které se používaly ke konzervování vína. Podle expertních analýz bylo toto víno vyrobené před 7000 lety.
Kulturu vína od Řeků převzali Římané. Víno ředili vodou, přidávali do něj koření a bylinky, aby umocnili jeho aroma. Pro lepší konzervaci do něj přidávali sádru, drcený mramor a jíl nebo křídu. Díky výbojnému chování Římanů se jejich réva rozšiřovala i do jimi dobytých kolonií a právě díky tomu dorazilo víno do Španělska, Francie, Německa. Víno s Římany samozřejmě dorazilo i k nám, a to kolem roku 300, kdy římské legie okupovali jižní Slovensko a jižní Moravu. Větší rozmach vinařství je spojován s Velkomoravskou říší a příchodem křesťanství.
Víno je také neodmyslitelnou součástí naší kultury. Moravská a tokajská vína jsou lahodným doplňkem dobře připraveného jídla. Při slavnostní večeři proto zalovte ve vaší vinotéce či stojanu na víno a vyberte tu nejvhodnější odrůdu k chutnému pokrmu.
Štítky: Stojan na víno
Další články
Mohlo by vás zajímat